Původ jmen | Daniel
17.prosinec
Svátek mají Daniel, Dan a Lazar.
V občanském kalendáři má dnes svátek Daniel. Toto jméno je hebrejské a znamená "mým soudcem je Bůh".
Daniel, hrdina biblické knihy téhož jména a jeden ze čtyř velkých proroků izraelských, pocházel z královského rodu Sedekiova. Při prvním dobytí Jeruzaléma Nabukadnezarem (asi 605 před Kristem) byl Daniel jako čtrnáctiletý jinoch spolu s ostatními odvlečen do Babylonu a pod jménem Baltazar (Beltsassar) vychováván na dvoře královském. Spolu se svými druhy Ananjášem (Sadrakem), Misaelem (Meisakem) a Azarjášem (Abdenou, Abed Negem) byl pro svou věrnost v zachovávání židovské víry uvržen do ohnivé pece. Ale všichni se zázračně zachránili. Daniel se také proslavil tím, že zachránil před ukamenováním krásnou Zuzanu, kterou dva chlípní starci falešně obžalovali z cizoložství. Díky svým geniálním výkladům snů a vidění získal Daniel na královském dvoře velice vlivnou pozici. Vážili si jej všichni, od krále Nabukadnezara až ke Kýrovi. Ale poněvadž nechtěl nikdy odvolat svou víru a dokázal svou pravdu vždy hlasitě prosazovat, ocitl se mnohokrát v nemilosti, ba v ohrožení života. Byl dokonce dvakrát uvržen do lví jámy, z níž však pokaždé vyšel bez pohromy. Přesto se opět dokázal na své místo u dvora vrátit, a dokonce u krále Kýra vymohl, aby se synové izraelští mohli vrátit zpět do své vlasti. O jeho smrti nelze nic určitého říci.
V církevním kalendáři má dnes svůj svátek Lazar, a proto, jak uštěpačně tvrdí mnohé ženy, je dnes vlastně mezinárodní den všech mužů, ať už se jmenují jakkoliv. Jméno Lazar je hebrejského původu El(h)házár a znamená "Bůh mu pomohl". V přeneseném významu se jméno Lazar vykládá jako "ubožák", což právě nahrává uštěpačným ženám. Abychom ale řekli o Lazarovi vše, je nutno poznamenat, že není univerzálním patronem mužů, ale jenom řezníků, hrobařů, žebráků a malomocných.
Lazar z Betánie, jak zní celé jméno dnešního oslavence, byl bratrem Marie a Marty. Všechna evangelia hovoří o tom, že byl největším přítelem Ježíšovým, který se s rodinou Lazarovou často a rád setkával v jeho domě. Zde se také dočteme, že Kristus přivedl svého přítele k životu, ač ten byl již čtyři dny po smrti. O dalším Lazarově životě už nejsou zprávy tak jisté. Středověká legenda říká, že Lazar přišel spolu se svými sestrami do Provence. Později se prý dokonce stal biskupem v Marseille a v tomto jihofrancouzském přístavním městě snad také zemřel. V 9. století tam byly nalezeny jeho údajné ostatky.
Lazar má však ještě jeden hrob. Je v Betánii a má to být místo, kde byl pochován a čtyři dny zde ležel, než jej Ježíš vzkřísil k životu. Vždy v sobotu před Květnou nedělí se sem koná průvod z Jeruzaléma. Tohoto dne je také ve východních církvích slavena Lazarova památka. Ve Španělsku, Francii a Itálii dříve slavili Lazara o Květné neděli nebo o páté neděli postní.
Dnes začínala římská slavnost Saturnalií, která trvala sedm dní a proslavila se svými výstřednostmi. Otroci při ní požívali týchž práv jako jejich pánové. V tomto období dobré vůle pro všechny se lidé zdravili "Bona Saturnalia!" a dělali si skutečně, co chtěli.