Jména a příjmení v ČR

jména, která jinde nenajdete...


idřevník.cz - kovové zásobníky na palivové dřevo, to pravé teplo Vašeho domova

BLAHOPŘEJEME !!!

Včera : Gustav
DNES : Miluše
Zítra : Dominik
Pozítří : Kristian

Původ jmen | Xenie

27.listopad

Svátek mají Xenie, Oxana, Virgil a Josafat (z Indie).

Xenie, která má dnes svátek v občanském kalendáři, se překládá většinou jako "pohostinná" či "milující hosty". Základem jména je totiž řecké přídavné jméno xenois. Toto jméno u nás asi nejvíce proslavila stejnojmenná princezna ze seriálu Arabela. Stejného základu je i druhé dnes oslavované jméno, Oxana, a ze stejného jazykového kmene pochází i Polyxena, která měla svátek již 23. září. Podobný význam jako tato uvedená jména má konečně i hebrejská Marta.

V českém církevním kalendáři má dnes svátek Virgil, ačkoli v římském tomu tak bylo již 24. září. Virgil je patronem solnohradského arcibiskupství, ale zvláště ochraňuje děti a rodičky, kterým pomáhá při porodu. Celým jménem se nazývá Virgil Salzburský a narodil se kolem roku 700 v Irsku. Již v mládí se stal mnichem a odešel jako misionář do Evropy. Roku 743 jej vévoda Odilo Bavorský pověřil vedením salzburského biskupství. Irský mnich byl ovšem zprvu jen opatem kláštera sv. Petra a biskupské svěcení přijal až roku 755. Byl to člověk s vlastním rozumem, a tak skoro zákonitě brzy narazil. Pro odlišné názory na různá církevní témata se Virgil dostal do sporu i se sv. Bonifácem, apoštolem Germánů. Tvrdil, že Země nemá tvar ploché desky, ale je kulatá - a že také druhá polovina této zeměkoule je obydlena lidmi, našimi protinožci. To bylo v 8. století velice odvážné, a tak na sebe obžaloba nenechala dlouho čekat. Virgil se musel obhajovat až v Římě. Zde s ním polemizoval samotný papež Zachariáš, který však moudře rozhodl, že spor bude odsunut do budoucnosti. Tehdy se totiž ještě za jiné názory, než byly oficiální, neupalovalo ani nevěznilo. Své myšlenky tedy Virgil dokázal ubránit, což je jistě obdivuhodné. Mohl se vrátit zpět do diecéze a pracovat na svém díle. Jeho největší zásluhou byly bezesporu velmi časté a úspěšné misie v Korutanech. Spolu s ním zde působilo i několik kněží z jeho diecéze a biskup Modest. Do dějin však Virgil vešel především stavbou prvního salzburského dómu, kam nechal 24. září roku 774 přenést ostatky biskupa Ruperta, Chunialda a Gislara. Také Virgil sám našel po své smrti, která přišla 27. listopadu 784, v tomto chrámu svůj poslední odpočinek. V roce 1233 byl Virgil svatořečen.

Dnes bychom v kalendáři našli ještě Josafata z Indie. Podle vyprávění Jana Damašského byl synem indického monarchy. Žil si jako v bavlnce až do dne, kdy jej mnich a poustevník Barlaam obrátil ke křesťanství a přivedl ho k mnišství. Janův spis byl v 11. století přeložen do latiny a ve 12. století do řečtiny. Potom se již šířil bez problémů všude a byl velmi oblíben. Bohužel, dnes už nedokáže nikdo z jistotou říci, zda Josafat a Barlaam skutečně žili, nebo zda se jedná jen o literární postavy.