Jména a příjmení v ČR

jména, která jinde nenajdete...


idřevník.cz - kovové zásobníky na palivové dřevo, to pravé teplo Vašeho domova

Původ jmen | Artur

26.listopad

Svátek mají Artur, Silvestr a Konrád.

Jméno Artur znamená nejspíše "medvěd", neboť vychází z keltského překladu tohoto slova arth.

V církevním kalendáři je Artura až 11. prosince a jmenoval se příjmením Bell. Narodil se 13. ledna roku 1590 ve Worcestershire (Anglie). Již v mládí vstoupil k františkánům, pro své aktivity za práva katolíků v Anglii byl popraven 11. prosince roku 1643 v Tyburnu. Tehdy spolu v Anglii tvrdě soupeřili katolíci s protestanty, o mučedníky tudíž nebyla nouze.

V církevním kalendáři má dnes svátek Silvestr. Slovo Silvestr znamená v latině "lesní". Dalo by se tedy říci, že Silvestrové jsou "lesní mužové".

V kalendáři je bezpochyby nejpopulárnější ten, který má svátek 31. prosince, ale dnes si připomeneme jiného. Jmenoval se Guzzolini a narodil se kolem roku 1177 v Osmiu (Itálie). Byl velmi bystrým a nadaným studentem, a tak není divu, že zvládal jak studium práv, tak i teologie. První vysokou školu sice nedokončil, ale na druhé dosáhl vynikajících úspěchů. Rodiče si přáli, aby se stal právníkem, proto mezi ním a otcem poněkud jiskřilo. Knězem se dokonce nechal Silvestr vysvětit proti jeho vůli. Stal se z něho snaživý farář a zdálo se, že nijak nevybočí z řady ostatních. Avšak kolem padesátého roku jeho života mu náhle zemřel přítel. Pohled na tělo bez života Silvestrem natolik otřásl, že se rozhodl vzdát se světa. Nejprve se uchýlil do jeskyně blízko svého rodiště, ale v roce 1231 samotu opustil a založil na Monte Fano klášter, v němž žil spolu s ostatními mnichy podle benediktinské řehole. Bylo mu to však málo, a tak si sám uložil život ještě přísnější. Z této společnosti vznikla krátce potom kongregace silvestrinů, kterou potvrdil papež Inocenc IV. v roce 1247. Silvestr zemřel 26. listopadu roku 1267 ve svém klášteře.

Dalším po staletí dnes uctívaným světcem je Konrád, jenž se stal v 10. století biskupem v Kostnici. Celkem třikrát se vypravil do Jeruzaléma, což tehdy nebylo nijak jednoduché. Po své poslední návštěvě nechal v Kostnici postavit kostel velice podobný Božímu hrobu v Jeruzalémě.

Toto jméno také nosilo mnoho příslušníků Přemyslova rodu. Jeden z nich, Konrád Ota (1136/40-1191), byl synem Konráda II. a patřil k nejvýznamnějším osobnostem moravských přemyslovských údělných knížat. Po smrti svého otce (1161) získal Znojemsko, roku 1173 Brněnsko a v roce 1179 Olomoucko. Stal se tak pánem celé Moravy. Byl to muž velice energický a ctižádostivý, a tak není divu, že byl v roce 1182 zvolen i českým knížetem. Avšak na zásah římského císaře se musel titulu vzdát a knížetem se stal Bedřich. Náhradou za to byl Konrád prohlášen prvním markrabětem moravským, jeho země byla uvolněna ze svazku s českou zemí a připadla přímo pod císaře. Tomu se ovšem bránil pražský kníže Bedřich, který na ctižádostivého Konráda vyslal vojsko v čele s Přemyslem I. Otakarem. Oba Přemyslovci se utkali v boji u Loděnice (1185) a Konrád zde prohrál. Čechy s Moravou byly ale nakonec přeci jen spojeny pod vládou Konrádovou, neboť právě on se po Bedřichově smrti stal konečně českým knížetem (1189). Konrád stál také za prvním pokusem o psaný zemský zákoník, který vešel do dějin pod názvem Statuta Konrádova. Zemřel v roce 1191 u Neapole, když doprovázel císaře Jindřicha VI. na jeho korunovační cestě do Říma.