Jména a příjmení v ČR

jména, která jinde nenajdete...


idřevník.cz - kovové zásobníky na palivové dřevo, to pravé teplo Vašeho domova

Původ jmen | Darina

22.září

Svátek mají Darina, Mořic a druhové, Emeram.

V občanském kalendáři má dnes svátek Darina. Toto jihoslovanské jméno se vykládá buď jako "dáreček" či "dar", nebo v jiném případě, je-li základem jméno Darie, znamená, že "nositelka tohoto jména je držitelkou dobra".

Církevní kalendář dnes připomíná Mořice. Toto jméno latinského původu má dnes mnoho různých podob. Jednak zní, jak je uvedeno, jindy je můžeme nalézt v podobě Moric nebo také Moris. Jméno znamená, že "jeho majitel pocházel z Mauretánie". Byl tedy Maurem nebo také mouřenínem. V hebrejštině však existuje ještě jedno vysvětlení. Zde je základem slovo móri čili "můj učitel".

V kalendáři však dnes není připomínán sám. Jsou s ním zde i jeho druhové Exsuper, Kandid, Viktor, Innocenc a Vital, jakož i další křesťanští vojáci, kteří pocházeli z Théb v Horním Egyptě a podstoupili mučednickou smrt u Agauna ve Wallisu, místa, které je dnes známo jako Sv. Mořic (Švýcarsko). Podle věrohodného podání byli všichni tito vojáci i se svým velitelem Mořicem nuceni pronásledovat křesťany. Stalo se tak v roce 302, kdy římský císař Diokletianus a jeho spoluvládce Maximianus tvrdě zaútočili na všechny přívržence Kristova náboženství. Vojáci se však zdráhali krutého rozkazu uposlechnout. Tu dal Maximianus pro výstrahu zavraždit každého desátého muže legie. Avšak postoj těch, kteří přežili, se nezměnil. Situace se tedy opakovala stále znovu a znovu. Pokaždé zemřel každý desátý, až nezbyl nikdo. Tak vešla do dějin krvavá lázeň v Agaunu.

Ostatky mučedníků byly nalezeny roku 380. Walliský biskup Theodor nechal nad tragickým pohřebištěm postavit malý kostelík. Svatyně na úpatí skalní stěny na staré silnici z Galie do Itálie se brzy stala poutním místem. Později byl kostel rozšířen a vedle něj byl postaven hospic. V roce 1128 přijali zde usedlí mniši augustiniánskou řeholi, jinak byli zcela samostatní. Ani dnes není klášter sv. Mořice, jak byl nazván, podřízen žádnému biskupství. Zdejší opaté mají od roku 1840 titulární hodnost biskupa betlémského a vedle toho jim od roku 1782 až do roku 1951 dokonce patřil hraběcí titul. Tento klášter má však ještě jednu zvláštnost: jeho chrámový poklad je nejvýznamnějším z celého Švýcarska. Ostatky mučedníků jsou uloženy ve skvostných relikviářích. Nejpozoruhodnějším dílem je schránka sv. Mořice a relikviář Kandidovy hlavy. Obojí nechal zhotovit jako dar dům savojský.

Překrásný obraz nazvaný Mučednictví sv. Mořice a jeho thébské legie vytvořil v roce 1582 El Greco. Působivé dílo je dnes uloženo v klášteře Escorialu v Madridě. Úcta ke sv. Mořicovi se rozšířila po celém světě, vedle Švýcarska jsou svatomořická poutní místa i u nás. Nejznámější z nich jistě v Olomouci a Kroměříži.

Dalším dnešním světcem je Emeram. Pocházel snad z Poitiers ve Francii, kde přijal i svěcení na misijního biskupa. Za své sídlo si zvolil Řezno, odkud vyrážel a putoval zemí a kázal. Ve třetím roce své misijní činnosti chtěl Emeram cestovat do Říma, aby podal o své práci zprávu papeži. Na cestě tam se ovšem velice nešťastně zapletl. Vévodova dcera čekala dítě, aniž by dala vědět, kdo je jeho otcem. Aby ji biskup Emeram ochránil, prohlásil, že otcem je on. To však neměl dělat, neboť na základě jeho výpovědi dal Lantpert, vévodův syn, biskupa pronásledovat a po jeho chycení bez milosti v Řezně mučit. Nebohého muže nejprve přivázali na žebřík, pak mu vypíchli oči, vyrvali jazyk z úst a usekli mu ruce a nohy. Na následky mučení Emeram ve strašlivých bolestech skonal. Stalo se tak asi kolem roku 652. Když se prokázala nebožákova nevinna, nechal vévoda mrtvolu zavražděného přenést do kostela sv. Jiří v Řezně. Emeramova původní krypta v dnešním farním kostele sv. Emerama, který vznikl kolem roku 740, byla nezvěstná až do roku 1894. Leží pod hlavní apsidou a je spojena chodbou s Ramwoldovou kryptou, která byla zřízena roku 980.