Jména a příjmení v ČR

jména, která jinde nenajdete...


idřevník.cz - kovové zásobníky na palivové dřevo, to pravé teplo Vašeho domova

Původ jmen | Radka

14.září

Svátek mají Radka, Albert; Povýšení sv. Kříže.

V občanském kalendáři bychom dnes nalezli Radku. Zřejmě jde o osamostatněnou podobu jmen Radoslava a Radmila a jazykovědci se domnívají, že jméno lze vysvětlit jako "radostná" nebo "radující se".

V církevním kalendáři je dnes památka Povýšení svatého Kříže. Jedná se o kříž, na kterém byl ukřižován Kristus. Podle legendy jej prý na hoře Kalvárii nalezla sv. Helena, matka císaře Konstantina Velikého. Protože však na Kalvárii stály kříže tři, vzal je jeruzalémský biskup Makarius mezi nemocné, očekávaje znamení shůry. Jedna žena se dotkla kříže pravého a zázračně se uzdravila. Faktem je, že mnohé věrohodné zprávy ze 4. a 5. století se shodují v tom, že pravý Kristův kříž byl skutečně nalezen. Větší část relikvie dala již císařovna Helena obložit stříbrem a odkázala ji k opatrování biskupu jeruzalémskému. Větší či menší částečky se pak rozšiřovaly takřka po celém tehdy známém světě. Na místě, kde byl Ježíš Kristus pochován, zbudoval císař Konstantin Veliký nádhernou baziliku, v níž byl vztyčen křesťanský kříž. Právě na památku posvěcení tohoto chrámu byla zavedena slavnost Povýšení svatého Kříže. Je zajímavé, že se tento svátek slaví déle než svátek Nalezení svatého Kříže. Ten byl zaveden teprve v 8. století, kdežto slavnost Povýšení Kříže mají v řecké církvi již od 4. století. Kromě toho byly zavedeny i jiné svátky na oslavu Kristova kříže, v pravoslavné církvi jej jich přitom více než v západní. Nejpřednější uctění Kříže se koná samozřejmě na Velký pátek. Existuje také řada vynikajících uměleckých děl. V holandském Courtray je slavný obraz van Dyckův Povýšení Kříže a stejně tak bychom tento motiv nalezli i v Antverpách v překrásné katedrále, která je zasvěcena P. Marii. Nejkrásnější ozdobou celého chrámu jsou tři Rubensovy obrazy Snětí z kříže, Povýšení kříže a Nanebevzetí Panny Marie.

V kalendáři bychom dnes také nalezli Alberta Jeruzalémského, který se narodil kolem roku 1150 v Gualtieri (Itálie). Karmelitáni jej uctívají jako zákonodárce řádu, protože právě on určil v letech 1206-14 životní pravidla pro poutevníky u Elijášova pramenu na hoře Karmelu. Byla to velmi přísná askeze, která kladla veliký důraz na ducha nového řádu. Než přišel Albrecht do Jeruzaléma (1206), kde měl převzít úřad zdejšího latinského patriarchy, byl přes dvacet let biskupem ve Vercelli a již tehdy se proslavil velikou moudrostí a rozvahou. V dubnu 1214 pozval papež Inocenc III. Alberta Jeruzalémského na čtvrtý lateránský koncil do Říma, avšak než se mohl patriarcha vydat na cestu, byl dne 14. září 1214 v Anconě při procesí zavražděn.