Jména a příjmení v ČR

jména, která jinde nenajdete...


idřevník.cz - kovové zásobníky na palivové dřevo, to pravé teplo Vašeho domova

BLAHOPŘEJEME !!!

Včera : Lada
DNES : Soběslav
Zítra : Roman
Pozítří : Vavřinec

Původ jmen | Boleslav

6.září

Svátek mají Boleslav, Magnus.

V občanském kalendáři má dnes svátek Boleslav a v církevním Magnus, což je z významového hlediska takřka totéž. Obě jména znamenají, že jejich nositelé jsou - podobně jako ještě Václav - "velice slavní nebo velicí slávou".

Naše dějiny se svého času Boleslavy jenom hemžily. Prvním z nich byl Boleslav I. zvaný Ukrutný (okolo 915-15. 7. 967), který se stal českým knížetem poté, co zabil svého bratra Václava. Byl to velice ambiciózní člověk. Brzy po převzetí trůnu neváhal válčit s německým císařem Ottou I. (936-50), nakonec však uznal jeho lenní svrchovanost (950), ba dokonce mu později vojensky pomáhal. Za jeho vlády byla k přemyslovskému státu připojena Morava, Slezsko, Krakovsko a Červené Hrady, při správě země se začala uplatňovat hradská soustava. Jeho syn Boleslav II. (narozen před zavražděním knížete Václava - 7. února 999) si vysloužil přídomek Pobožný, přestože právě za jeho vlády byl vyvražděn opoziční, ale spřízněný rod Slavníkovců (28. září 995). Tuto skutečnost však zřejmě vyvážily zásluhy na vytvoření samostatné církevní provincie, podřízené do roku 1344 mohučskému arcibiskupovi, a na existenci obecně uznaného pražského biskupství od roku 973. Vedle kláštera sv. Jiří na Pražském hradě byly za jeho vlády založeny ještě kláštery Břevnov a Ostrov a okolo dvaceti kostelů. Jeho syn, také Boleslav, byl v pořadí třetím knížetem a byl zván Ryšavým. Za něho se dostal český stát až na opravdové dno. On sám byl na trůn jednou dosazen, podruhé z trůnu vyhnán. Také on se potřísnil cizí krví, když v roce 1003 nechal vyvraždit rod Vršovců.

V církevním kalendáři, jak již bylo uvedeno výše, dnes najdeme jméno Magnus. Jeho svatý nositel přišel na svět pravděpodobně kolem roku 699 a byl germánského nebo rétorománského původu. Společně s více poustevníky žil až do roku 730 u hrobu sv. Havla v dnešním St. Gallen ve Švýcarsku. Po nějakém čase se však vydal na misijní cesty po východním Allgu, později v kraji kolem Füssenu. Zde si vybudoval kobku, z níž se v průběhu let s pomocí velkorysých darů Pipina Mladšího vyvinul mohutný benediktinský klášter. Příliv zájemců byl velký, brzy se roznesla zpráva o slavném působení misionáře Magna i o jeho schopnosti dělat zázraky.

Magnus zemřel 6. září kolem roku 772. Okolo roku 850 byly jeho ostatky augsburským biskupem Lantem slavnostně vyzvednuty a přeneseny do krypty nově zbudované kaple ve Füssenu. Dnes se tyčí na tomto místě kostel sv. Magna, v jehož kryptě stojí socha kostelního a místního patrona, ale nejsou už zde žádné ostatky. Některé Magnovy relikvie se dostaly do benediktinského kláštera Lorsch na Horské cestě a byly tam uctívány.