Jména a příjmení v ČR

Původ jmen | Adolf

17.červen

Svátek mají Adolf, Adolfína, Adina, Řehoř z (Barbariga) a Alžběta (ze Schönau).

V občanském kalendáři dnes slaví svůj svátek Adolf. Jméno má svůj původ ve staroněmeckém Athalwolf a Athaulf. V první části jména vidíme slovo adal, což znamená "ušlechtilý", ve druhé wolf - "vlk". Adolf je tedy "ušlechtilým vlkem". Ženským protějškem tohoto jména jsou Adolfa, Adolfína a také Adina, i když u posledně jmenované se jazykovědci domnívají, že může mít i samostatný hebrejský původ. V tom případě by její význam odpovídal českému "citlivá a jemná". Nejvíce toto jméno u nás bezpochyby proslavila vynikající filmová hvězda, vždy elegantní a přitažlivá Adina Mandlová (1910-1991).

Dnešním oslavencem je však Adolf, cisterciácký mnich a předtím kanovník v Kolíně. V roce 1216 jej zvolili biskupem osnabrückým. Zemřel 30. června roku 1224 a celý svět si jej připomíná 13. února.

Adolfů znají dějiny bezpočet. Raději než jednoho nacistického diktátora si dnes připomeňme ještě římskoněmeckého krále Adolfa Nassavského. Na trůn se dostal roku 1292 s pomocí českého krále Václava II., který se postavil proti dalšímu kandidátovi Albrechtu Habsburskému. Za to získal Václav od Adolfa Chebsko a Pleissen. Brzy se však jejich zájmy překřížily a Václav II. přešel na habsburskou stranu. Následovala bitva u Göllnheimu, kde se střetli Adolf s Albrechtem a Habsburk zde zvítězil. Adolf Nassavský tak přišel 2. července 1298 nejen o korunu, ale i o život.

V církevním kalendáři dnes slaví svůj svátek Řehoř. Připomínáme si Řehoře z Barbariga, který se narodil 16. září 1625 v Benátkách. Prožil oslnivou kariéru. Pro jeho schopnosti si jej povšiml papež Alexander VII. a jmenoval jej nejprve biskupem bergamským, pak padovským a roku 1660 se Řehoř stal dokonce kardinálem. Byl to neobyčejně vzdělaný člověk a v Padově založil školu pro kněze, kde se učili především jazykům. Zemřel 18. června roku 1697 v Padově, 26. května roku 1960 jej papež Jan XXIII. svatořečil.

Další dnešní světicí je Alžběta ze Schönau. Narodila se roku 1128 v Bingenu (Porýní-Falc, Německo). Ve svých dvanácti letech vstoupila do kláštera benediktinek v Schönau. Byla to hluboce zbožná dívka a jako mladá se stala abatyší kláštera. Od mládí byla velice nemocná, později se k chorobě přidala i nevysvětlitelná trudomyslnost. Od roku 1152 měla častá vidění a jednoho dne prý začala z ničeho nic mluvit plynně latinsky, ačkoliv se této řeči nikdy neučila. Vedla si také zápisky o svých viděních a později si tyto spisy získaly značnou oblibu. Alžběta zemřela velice mladá 18. června roku 1164.