Jména a příjmení v ČR

Původ jmen | Zbyněk

16.červen

Svátek mají Zbyněk a Benno.

V občanském kalendáři má dnes svátek Zbyněk. Vysvětlení tohoto jména je velmi složité. Podle jedné varianty je domáckou formou ke jménu Zbyhněv, které se dá vyložit jako "posilující hněv". Jiná verze hovoří o tom, že Zbyněk je totéž co Benno, který je domáckým tvarem Benedikta ("blahoslavený") a má dnes svátek v církevním kalendáři. Lze si tedy vybrat. Jisté je, že jméno Zbyněk se u nás používá již po staletí.

Nejvíce toto jméno proslavil český rod pánů Zajíců z Hazmburka, v němž jich najdeme opravdu požehnaně. Nejznámějším z nich byl Zbyněk, který roku 1403 usedl na arcibiskupský stolec. Spíše než knězem však byl válečníkem. Je zajímavé, že zpočátku přál i Husovým reformám, ale doba byla příliš složitá na to, aby mohl setrvat pevně u jednoho názoru. Církev měla tři papeže a král Václav IV. nařídil neuznat ani jednoho. Arcibiskup však jeho rozkazu neuposlechl a raději uprchl. Avšak již roku 1409 se před králem pokořil a společně uznali za papeže Alexandra V. Pak již vzalo vše rychlý spád. Arcibiskup odsoudil učení Viklefovo i Husovo. Husa dal navíc do klatby. Král Václav IV. za trest zabral všechny církevní poklady, Zbyněk začal mít v Čechách strach, a tak chtěl uprchnout do Uherska. Po cestě však onemocněl a 28. září 1411 zemřel v Bratislavě. Na pohřbu prohlásil sám Jan Hus, že si Zbyňka vysoce vážil, a jen litoval, že dal na špatné rady jiných.

Jak již bylo řečeno, v církevním kalendáři má dnes svátek Benno. Dnes si připomínáme Bennona z Míšně, patrona Mnichova, Altbayernu a drážďansko-míšeňského biskupství, ochránce rybářů a soukeníků. Narodil se roku 1010 v Sasku (nebo Durynsku) ve významné šlechtické rodině. Zvolil kariéru duchovního, roku 1040 přijal kněžské svěcení a úřad opata v Hildesheimu. Proti jeho vůli jej roku 1066 jmenovali biskupem v Míšni. Přestože zpočátku úřad odmítl, byla doba jeho episkopátu nakonec pro celou diecézi požehnáním. Nechal stavět řadu kostelů a klášterů a obrátil mnoho pohanů na křesťanství. Nepohodl se však s římskoněmeckým císařem Jindřichem IV. (nesouhlasil s jeho válečnými akcemi v Sasku), a ten ho dal na rok uvěznit. Roztržka mezi nimi se dále prohlubovala, až jej nakonec v roce 1085 panovník z biskupského úřadu na tři roky sesadil. Od té doby se Benno věnoval především obracení slovanských pohanů, což mu později vyneslo titul "apoštola Slovanů". Zemřel v požehnaném věku 16. června roku 1106 v Míšni. V roce 1523 jej papež Hadrián VI. svatořečil. Nejkrásnější jeho zobrazení je malba od Johanna Michaela Rottmayra, uložená ve stát-

ních sbírkách obrazů v Mnichově.