Jména a příjmení v ČR

jména, která jinde nenajdete...


idřevník.cz - kovové zásobníky na palivové dřevo, to pravé teplo Vašeho domova

Jména slovanských bohů a bohyň

Bělboh bůh dobra a světla
Cica bohyně zmiňovaná v 17. století
Černoboh bůh zla a temnoty
Dažbog bůh Slunce, podle některých pramenů bůh východu, spravedlnosti a síly
Dzidzileyla (Dzidziliya, Zizila) Venera, bohyně manželství, podle Matěje Stryjkowského plodnosti a rozkoše.
Dziewanna (Dzevana, Ziewona) Diana, nevěsta i panna zároveň vládnoucí lesům
Flins bůh zmiňovaný Saskou kronikou Konráda Botha z roku 1492, jeho modlu měl zničit vévoda Lothar
Goderac místní jméno, Arnoldem z Lübecku na počátku 13. století považované za božstvo
Hammon (Suentebueck) božstvo z druhé ebsdorfské legendy, nejspíš Amon, slovanské jméno má význam „svatý býk“
Chliba (Salacia)
Chors spojována s vílami a považována za bohyni měsíce a noční oblohy
Jarobud
Jarovít (Jarilo) bůh plodnosti nebo jara, zobrazován jako mladík
Jasni (Isis)
Jesza (Jessa) Jupiter, nejvyšší bůh od kterého přichází vše příznivé i nepříznivé.
Julius bůh, jehož jméno kronikář Ebbo odvodil z jména města Wolin
Jutrobog bůh zmiňovaný Albinovou kronikou z roku 1519
Krodo bůh nejasného významu, uctíván údajně i pohanskými Sasy
Krt
Lada (Leda) Mars, bůh války, ke kterému se modlilo za vítězství a odvahu a byl uctíván divokými obřady. Matěj z Miechova jí považuje za bohyni, která je matkou Lela a Polela a srovnává ji s Léthé.
Lel a Polel blíženci Kastor a Pollux
Letnicě (Latona)
Marzanna Ceres, bohyně úrody a mateřství, podle Matěje Stryjkowského měla velký chrám v Hnězdně
Mokoš bohyně země a vody, slovanská forma Velké Matky
nebeský bůh nejvyšší božstvo, možná polabská obdoba Svaroga
Nyja (Nya) Pluto, bůh podsvětí a ochránce duší co opouští tělo. Podle Matěje Stryjkowského byl žádán o déšť a o zahnání špatného počasí. Podle některých teorií bohyně smrti a zanikání analogická řecké Enyó, jméno pak může být příbuzné se staročeským nav „zasvětí“.
Pereplut bohyně nápojů a měnících se osudů
Perun bůh hromu stojící v čele panteonu, někdy označován také za boha válek, bouřek a blesku
Pizamar bůh zmiňovaný v Knýtlingasáze, jehož modla v Jasmundu byla zničená roku 1168, snad Běsomar či Bezmiar.
Podaga bůh ctěný v Plunu, snad bůh počasí
Pogoda „počasí“, dárce vhodného povětří, podle Matěje Miechovského ctěn také jako Pochwist či Pogwizd - bůh vichru, podle Stryjkowského bůh jasných a veselých dní
Pochvist Pochvist - též Pogvizd, Pohvizd, bůh zmiňovaný v Životě sv. Vladimíra, snad bůh větru
Porenut syn Perunův, měl čtyři hlavy a pátou na prsou
Porevít bůh ctěný v Korenici na Rujáně, měl pět hlav
Porvata (Proserpina)
Pripegala bůh související s plodností, uctívaným kmenem Luticů
Příje (Venuše)
Radegast bůh kmene Ratarů, bůh slunce, války a hojnosti
Rod bůh zrodu, možná jen nižší bytost
Rožanice trojice bohyň osudu analogická českým Sudičkám
Rujevít bůh ctěný v Korenici na Rujáně
Simargl jeden z nejzáhadnějších bohů, podle jednoho výkladu to byl okřídlený pes s dvěma pařáty, chránící vegetaci a dobytek
Stribog bůh větru a vzduchu
Svantovít bůh kmene Ránů obývajících Rujánu
Svarog nebeský otec stvoření a nebeského světla, otec Dažboga a Svarožice
Svarožic bůh posvátného ohně spojovaným s úrodou, syn Svaroga
Svarožic bůh Ratarů, posvátného ohně spojovaným s úrodou, syn Svaroga
Svoba
Svor
Svračec
Sytivrat, Sitivrat či Žitivrat
Tjarnaglof modla zmiňovaná v Knýtlingasáze, ctěný v Jasmundu, možná Trihlav, Černobog či samostatný bůh Černohlav. Jeho modla měla mít postříbřené vousy a byla zničena 1171. Jelikož doprovázel vojsko do bitvy dá se uvažovat o jeho válečné funkci.
Trihlav bůh ctěný hlavně ve Štětíně, má válečnou i hospodářskou funkci
Trojan bůh nejasného významu, objevuje jako bohatý car.
Turupid též Turupit, bůh ctěný v Garsu na Rujáně. Zmiňován v Knýtlingasáze, může být příbuzný estonskému Tarapitovi či Toropcovi
Veles bůh vody, bohatství a podsvětí, společně s Perunem hlavní božstvo
Vitelubbe - božstvo z druhé ebsdorfské legendy, nejspíš osobní jméno itoljub nebo Vitold
Volos bůh skotu, téměř jistě totožný s Velesem
Zcuor či Ztuor
Zela bohyně zmiňovaná v Neplachově kronice ze 14. století, podle Ivanova a Toporova snad bohyně rostlinstva
Živa bohyně spojovaná s plodností, snad forma Mokoš
Žywye bůh života, podle Stryjkowského šumící vítr